Léčení nikoliv vyléčení
Když Vám řeknou: "JE TO PARKINSON",
máte pocit, že Vám někdo nespravedlivý vzal Váš život.
Později pochopíte, že ŽIVOT POKRAČUJE,
A ZÁLEŽÍ JEN NA VÁS, JAK.
Parkinsonova nemoc se vyskytuje na celém světě u všech národností, nezávisle na ekonomické a sociální situaci, životní úrovni, typu stravy či druhu zaměstnání.
Současná medicína neumí Parkinsonovu nemoc vyléčit.
Má pouze možnosti zmírnit příznaky, které jsou u každého nemocného specifické, stejně, tak jako průběh nemoci.
K prvnímu podstatnému zlomu v léčbě došlo až v šedesátých letech minulého století s objevem levodopy, což znamenalo zásadní zlepšení kvality života pacientů, kterým do té doby nebylo možno pomoci.
Používá se od svého objevení v roce 1960, Arvidem Carlssonem, který byl za objev oceněn Nobelovou cenou.
Levodopa se vstřebává z tenkého střeva do krevního oběhu a pak do mozku, kde se mění na dopamin. Pomáhá zmírnit třes a
nekontrolované pohyby. Levodopa je nejčastější lék, který i přes vedlejší účinky, které má po několikaletém užívání, je
nezastupitelný!
K dalšímu průlomu v léčbě došlo po úspěšné hloubkové mozkové stimulaci.
Parkinsonovu nemoc nelze vyléčit žádnými dnes známými medikamenty ani jinými postupy.
Léky
však mohou významně zvyšovat kvalitu života.
DBS - hluboká mozková stimulace
Hluboká mozková stimulace je standardně indikována u vybraných pacientů s Parkinsonovou nemocí, v terapii třesu, a u některých dystonických syndromů. U pacientů s Parkinsonovou nemocí je potřeba tuto terapii indikovat včas, tzn. spíše v časnějších stádiích onemocnění než výrazně pokročilých, kdy se už mohou vyskytovat příznaky, které tuto léčbu zcela vylučují. Má význam pro pacienty se závažným nebo rychle se zhoršujícím vývojem Parkinsonovy choroby, kteří již příznivě nereagují na jiné způsoby léčby.
Pumpové systémy
Léčba pumpovými systémy je indikována u vybraných pacientů v pokročilém stadiu Parkinsonovy nemoci. Podobně jako v případě hluboké mozkové stimulace je zásadní včasná indikace této léčby. U pacientů ve velmi pokročilém stadiu choroby již terapie nemá takový přínos.
Jak na Parkinsona
je projekt, který pomáhá pacientům ve střední fázi onemocnění při výběru vhodné terapie.
DŮLEŽITÉ !
K optimálnímu léčebnému působení u Parkinsonovy nemoci nestačí užívat léky, ačkoli mnozí pacienti (i někteří lékaři) by takové řešení rádi považovali za dostatečné.
Dnes dostupné léky sice zmírňují chorobné projevy, ale samy o sobě nevedou nutně k návratu ztracených funkčních schopností. Nedílnou součástí léčebné péče o pacienta s Parkinsonovou nemocí by se měla stát režimová opatření, rehabilitace a cvičení.
Pro každého nemocného je nesmírně důležité vytvořit si vhodný vlastní postoj k onemocnění a k jeho léčbě.
Jestliže jedním z tradičně uváděných rysů Parkinsonovy nemoci je tendence ke snížení aktivity, depresivnímu ladění, k uzavírání se do sebe, mělo by okolí naopak vyhledávat příležitosti k zapojení pacienta do rodinných a společenských událostí, ačkoliv při nich bude hrát třeba zdánlivě pasivní úlohu.
Velmi důležitá je vlastní vůle k pravidelnému pohybu, cvičení, k aktivnímu překonávání obtíží a hledání náhradních způsobů řešení při zdravotních komplikacích. Předpokladem úspěšného boje pacienta s jeho nemocí je podpora, které se mu dostává od jeho rodiny a blízkých, kteří svým chápavým a poučeným postojem mohou nemocnému velmi usnadnit překonávání nejrůznějších problémů a překážek spojených s nemocí.